Jít poprvé do školy, to je pro dítě veliká událost. Dítě by se mělo na školu těšit, mělo by však také vědět, že ve škole jej mohou potkat menší či větší „nepříjemnosti“, s nimiž si bude muset poradit.
Školní docházka není jen o jedničkách, sbírání úspěchů a vzorném chování. Ve škole se děti také učí, jak si získat a udržet kamarády, učí se umění ustoupit nebo se prosadit, rozvíjet spolupráci ve skupině, „učit se“ od druhých a „učit“ druhé, zvládnout neúspěch a překonávat překážky, objektivně hodnotit své možnosti a získat důvěru v sebe sama. Rovněž je pro děti důležitá schopnost přijmout nějaký úkol, pracovat na něm a dokončit jej.
V čem naopak by rodiče měli být malinko přísnější, je denní režim. Pravidelné usínání a vstávání, dostatek spánku (šestileté děti spávají obvykle 9-11 hodin). Jeho nedostatek, ale i přespávání mohou vést k únavě a snižovat tak výkonnost, soustředěnost dítěte. Také plnění domácích povinností, uklízení si v pokojíčku, pomoc s nádobím, apod. Děti, které mají v životě určitý řád, důslednost, pravidelnost jsou klidnější, vyrovnanější a o to lépe pak snáší náročný vstup do školy.
Adaptace dětí může trvat týden, dva, někdy i půl roku. Zaručený recept, jak dítě do školy připravit, neexistuje. Na druhou stranu existuje mnoho cenných rad, které dítě přirozenou a nenásilnou cestou povedou k samostatnosti a úspěchu na trase za poznáním. Ideální je, najdou-li si rodiče v dnešní uspěchané době čas na společné aktivity s dětmi, povídání, čtení knížek, zpívání, sportování, kreslení a tvoření. Podporují jej v jeho aktivitách, nešetří chválou a dávají mu svou lásku najevo. Zároveň ho učí respektovat druhé lidi a dodržovat určitá pravidla. Vedou jej k trpělivosti a samostatnosti. Umožňují mu styk s jeho vrstevníky. Nenutí ho číst, psát, počítat, neboť to se naučí ve škole, ale na druhé straně mu nebrání v jeho přirozeném vývoji (např. pokud se dítě zajímá o to, jak se píše jeho jméno, ukažte mu to). Rozhodně dítě školou nestrašte, naopak v něm pěstujte důvěru, aby si věřilo, aby bylo zvídavé, aby se ve škole chtělo učit číst, psát, počítat a dozvědět se něco nového. Aby se těšilo na nové kamarády, hry, písničky atd.
Co musí dítě zvládnout
Dítě musí ve škole vydržet dlouhou dobu v klidu, soustředit se na pokyny a požadavky učitele. Je dobré s ním tuto dovednost trénovat při rozmanitých hrách.
- Hrubá motorika (pohyby těla)
Nedostatky v této oblasti se projevují u dítěte nešikovností, neobratností a nekoordinovaností pohybů, kdy je narušena jejich souhra. Tělo by mělo být používáno koordinovaně jako celku. Vhodné pro rozvíjení je plavání. Souhra pohybu s kontrolou zraku a myšlením („školka“ s míčem, švihadlem). Překonávání překážek během, přeskokem, výskokem, udržení rovnováhy, skoky po jedné noze, chytání a házení míče, rytmický pohyb spojený s říkankou nebo písničkou.
- Jemná motorika (pohyby ruky)
Nedostatky v této oblasti – horší výkony ve škole. Neuvolněná ruka ovlivňuje výkony nejen při psaní, ale i při čtení, výtvarné a tělesné výchově. Vzhledem k tomu, že je ruka neobratná, mají děti potíže v pracovních činnostech, sebeobsluze (zavazování tkaniček, zapínání zipů, knoflíků, používání příboru…). Rozvíjet zručnost můžeme denními běžnými činnostmi (osobní hygiena – mytí zubů, česání, oblékání), hrou (stavění z kostek, rozmanitých stavebnic, oblékání panenek, bábovičky na písku, navlékání korálků, šroubování, vytrhávání papíru, stříhání, muchlání kousků papíru i rozmanitých materiálů) a také pomáháním s běžnými činnostmi doma – hnětení těsta, vykrajování, šroubování uzávěrů lahví, věšení prádla, odemykání, zamykání).
- Grafomotorika
Důležité je, aby byly uvolněné tzv. velké klouby ruky (rameno, loket a zápěstí) – krouživé pohyby ve stoji, předklonu, ve vzduchu, na velký papír, venku křídou na chodník…. .
- Správný úchop psacího náčiní
Aby prvňáčky brzy nebolela ruka, je důležitý správný úchop psacího náčiní a správné sezení při psaní (nohama se dotýká země, opřené ruce tvoří pravý úhel). Dítě by mělo zvládnout nakreslit čáru, kruh, šneka, horní a dolní oblouček, vlnovku, čtverec…..apod. Jestliže dítě drží tužku nemotorně, samotné vytváření písmen odčerpává pak příliš mnoho pozornosti, takže se jí nedostává na kontrolu obsahu (tedy toho, co píše). Doporučení tedy zní: hodně kreslit, malovat a povzbuzovat tvořivé činnosti dítěte.
Odkazy: http://www.grafomotorika.eu/nespravne-uchopy/
https://www.youtube.com/watch?v=Lf0iMWX-5AM
http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/js14/grafomot/web/pages/03-03-charakteristika.html
- Zraková percepce (vnímání)
Vhodné hry k rozvíjení: pexeso, Kimova hra – co se změnilo na obrázku, co přibylo – zmizelo, dokresli chybějící části, dokresli druhou polovinu obrázku, skládání rozstříhaných obrázků, puzzle. Schopnost rozlišovat podobné obrázky je rovněž nezbytné pro pozdější nácvik čtení.
- Sluchová percepce (vnímání)
Rozeznání a lokalizace zvuků, odkud přichází. Dítě by mělo umět vyčlenit určitý zvuk (trénink soustředění se, nenechat se snadno vyrušit okolními jevy). Vytleskávat, vyťukávat slabiky, vnímat hlásky ve slovech. Tuto dovednost můžeme trénovat takto: Co slyšíš na začátku? První hlásku – na kterou slovo začíná, poslední – kterou hláskou končí. Před každou otázkou slovo zřetelně vyslovte! Hrajte slovní fotbal – z poslední slabiky tvořte nová slova. Můžete také zřetelně předříkávat odděleně hlásky např. m-o-ř-e a dítě má za úkol uhodnout, co to bylo za slovo.
- Předčíselné představy
Dítě má osvojeno počítání do deseti (po jedné), zná následnost čísel (žádné v řadě nevynechá, neopakuje). Ví, že poslední jmenované číslo představuje celkový počet odpočítávaných prvků (1,2,3,4,5 – prvků je 5). S dětmi můžete také trénovat nenásilnou formou hry: Člověče, nezlob se, pexeso (dítě si tak trénuje počty, postřeh, schopnost rozlišovat podobné obrázky, což je nezbytné pro pozdější nácvik čtení), skládání puzzle.
- Řeč a vyjadřovací schopnosti
Velmi důležitá je správná výslovnost. Vada řeči často ovlivňuje úroveň diktátů, opisů a přepisů (dítě píše, jak vyslovuje). V případě jakékoliv vady řeči je potřeba spolupracovat s logopedem a důsledné, pravidelné procvičování výslovnosti v rodině.
- Sociální a pracovní zralost
Dítě by mělo v této době zvládat sociální situace. Mělo by se umět odpoutat od rodičů, zvládat své city a reakce bez křiku a pláče, znát a dodržovat určitá základní pravidla společenského chování (vykání, zdravení, děkování, neskákat dospělým do řeči apod.). Nemělo by být příliš bojácné a úzkostné v kontaktu s vrstevníky a dospělými. Mělo by být samostatné v sebeobsluze a mít osvojené hygienické návyky (samo se obleče, obuje, zapne si knoflíky, zip, zaváže tkaničky, jí příborem….). Mělo by mít bohatou slovní zásobu. Požádat o něco, vyjádřit své přání, zeptat se nebo odmítnout, když nesouhlasí.
Nezapomínejte
- Dítě se učí stále. Při každé hře, při čtení pohádek, povídání si, při každé společné činnosti. Učí se nápodobou.
- Dítě musí vědět, že ho máte rádi a že se zajímáte o jeho drobné starosti. Naslouchejte mu.
- Dejte mu pocit jistoty a bezpečí v rodinném kruhu. Neslibujte to, co nemůžete splnit.
- Dítě by mělo mít zdravé sebevědomí. Nezapomínejte ho pochválit, povzbudit a nepodceňujte jej.
- Důležitá je trpělivost, důslednost, pochopení. Dejte dětem hranice, pravidla a buďte důslední.
- Buďte připraveni slyšet – Pomoz mi, abych to dokázal sám.
- Věnujte dětem čas – až budete staří, vrátí vám to. Buďte s nimi, nejen vedle nich.
Co má tedy umět předškolák
- Znát své jméno, jména rodičů, základní barvy, geometrické tvary, počítat do desíti po jedné, poznat krátkou pohádku, nakreslit postavu (oči, vlasy, uši, tělo….), přepsat slovo podle vzoru, názvy – zvířat, ovoce, zeleniny, dopravních prostředků,….., vnímat hlásku ve slově.
- Dbát na správné vyjadřování, mluvit nahlas a zřetelně, reagovat na pokyny učitelky.
- Mělo by mít dostatečnou slovní zásobu – umět pozorně poslouchat a také převyprávět jednoduchou pohádku (O Budulínkovi, O veliké řepě…) nebo jednoduše popsat obrázek.
- Složit jednoduché puzzle, rozstříhaný obrázek.
- Rozlišovat směr nahoru, dolů, dopředu, dozadu, vlevo, vpravo, umět určit pořadí (první, ..).
- Správné držení tužky.
- Dítě by mělo zvládnout soustředit se na danou práci min. 10 minut a mělo by být schopno ji dokončit.
- Dítě by mělo umět pracovat samostatně i spolupracovat ve skupině dětí.
- Dítěti k úspěšnosti pomůže i to, že bude správně vyslovovat všechny hlásky.
- Sluchem rozpozná první a poslední hlásku ve slově.
- Zapamatuje si a zarecituje básničku, zazpívá písničku.
Teď už jen přejeme prvňáčkům šťastnou cestu od zápisu do školy – a jejich rodičům, prarodičům stejně tak. Protože, vstoupí-li jednou dítě do školy, vstoupí škola do života rodiny a už z ní neodejde na hezkou řádku let. Nechť je tedy ten začátek šťastný a úspěšný.
